„Ótrślegt įbyrgšarleysi og misnotkun į frelsinu"

Žrķhyrningur
Žrķhyrningur

„Viš veršum aš horfast ķ augu viš žann veruleika um žessar mundir aš samtķš okkar er žröngur stakkur skorinn. Ótrślegt įbyrgšarleysi og misnotkun į frelsinu, öflugasta aflvaka allra framfara, hefur gert žaš aš Pétur Kr. Hafsteinverkum aš illilega hefur slegiš ķ bakseglin ķ siglingu žjóšarskśtunnar ķslensku til framfara og bęttra lķfskjara," aš žvķ er segir ķ nżįrspistli Péturs Kr. Hafstein, forseta kirkjužings og fyrrverandi hęstaréttardómara.Gušs gjöf aš eiga til hnķfs og skeišarPétur segir ķ įvarpi sķnu sem birt er į vefnum tru.is aš žaš jafngildi žó ekki strandi. „Orš eru dżr og oršiš kreppa er ekki endilega réttnefni žótt bankar og śtrįsarfyrirtęki hafi hruniš. Žótt margir hafi nś vindinn ķ fangiš er enn langt frį žvķ aš Ķsland sé į vonarvöl. Žaš er meira aš segja vel aflögufęrt gagnvart žeim žjóšum, sem neyš og skortur žjakar ķ biturri mynd hversdagsins.Žaš er Gušs gjöf aš eiga til hnķfs og skeišar, gleymum žvķ ekki. Žess vegna eigum viš aš taka nżju įri fagnandi og treysta Guši. Viš eigum aš treysta žvķ aš nżja įriš beri ķ skauti sķnu bjarta framtķš og betra samfélag en brotiš hefur į skeri. Viš megum ekki lįta vonbrigši og vonleysi nį yfirtökum. Vonin veršur aš vera leišarstjarna undir stefnumarki trśarinnar. Ašeins žannig tekst okkur aš vera heillynd og vķsa į bug žeirri hįlfvelgju, sem Jónas Hallgrķmsson varaši viš. Viš veršum aš trśa žvķ og treysta aš framtķšin sé björt."   

Mżvatn
Mżvatn
Kęru bloggvinir
Žessi grein birtist į mbl.is 1. jan. 2010. Hér
Fréttin var tekin af tru.is og žar er hęgt aš lesa alla greinina.
Guš gefi ykkur öllum glešilegt nżtt įr.
Žakka samfylgdina į blogginu.
Megi almįttugur Guš vera meš ykkur öllum.
Kęr kvešja/Rósa


Nś įriš er lišiš ķ aldanna skaut



Nś įriš er lišiš ķ aldanna skaut og aldrei žaš kemur til baka, nś gengin er sérhver žess gleši og žraut, žaš gjörvallt er runniš į eilķfšar braut, en minning žess vķst skal žó vaka.  

En hvers er aš minnast og hvaš er žaš žį, sem helst skal ķ minningu geyma? Nś allt er į fljśgandi ferš lišiš hjį, žaš flestallt er horfiš ķ gleymskunnar sjį. En miskunnsemd Gušs mį ei gleyma.  

Hśn birtist į vori sem vermandi sól, sem vöxtur ķ sumarsins blķšum, ķ nęšingum haustsins sem skjöldur og skjól, sem skķnandi himinn og gleširķk jól ķ vetrarins helkuldahrķšum.  

Hśn birtist og reynist sem blessunarlind į blķšunnar sólfagra degi, hśn birtist sem lękning viš böli og synd, hśn birtist žó skęrast sem frelsarans mynd, er lżsir oss lķfsins į vegi.  

Nś Guši sé lof fyrir glešilegt įr og góšar og frjósamar tķšir, og Guši sé lof, žvķ aš grędd uršu sįr, og Guši sé lof, žvķ aš dögg uršu tįr. Allt breyttist ķ blessun um sķšir.  

Ó, gef žś oss, Drottinn, enn glešilegt įr og góšar og blessašar tķšir, gef himneska dögg gegnum harmanna tįr, gef himneskan friš fyrir lausnarans sįr og eilķfan unaš um sķšir.  

Sb. 1886 - Séra Valdimar Brķem. 




Ķ Jesś nafni įfram enn
meš įri nżju, kristnir menn,
žaš nafn um įrs- og ęvispor
sé ęšsta gleši' og blessun vor.

Ķ nafni hans ę nżtt er įr,
žvķ nafni', er gręšir öll vor sįr,
ķ nafni hans fį börnin blķš
Gušs blessun fyrst į ęvitķš.

Ķ nafni hans sé nišur sįš
meš nżju vori' ķ žišnaš lįš,
ķ nafni hans Gušs orši į
į ęskuvori snemma' aš sį.

Ķ nafni hans sé starf og strķš,
er stendur hęst um sumartķš,
ķ nafni hans sé lögš vor leiš
um lķfsins starfs- og žroskaskeiš.

Ķ nafni hans, žótt haust sé kalt,
vér horfum glašir fram į allt,
ķ nafni hans, er žróttur žver,
vér žrįum lķf, sem betra er.

Ķ nafni hans vér hljótum ró,
er hulin jörš er vetrarsnjó,
ķ nafni hans fęr sofnaš sętt
meš silfurhįrum ellin grętt.

Ķ Jesś nafni endar įr,
er oss er fęddur Drottinn hįr,
ķ Jesś nafni lykti lķf,
hans lausnarnafn žį sé vor hlķf.

Į hverri įrs- og ęvitķš
er allt aš breytast fyrr og sķš.
Žótt breytist allt, žó einn er jafn,
um eilķfš ber hann Jesś nafn.

Sb. 1886 - Valdimar Briem. 



Hér skiptast tķmar, öld og įr. Og aušna, fįr og gleši‘ tįr.

Og óšar dagsins öll er stund. Žį eru rokkin stund.

 

Kór: En Drottinn sami dag hvern er. Hinn dżršlegasti vinur mér.

Hans nįšardjśpa undra įst. Hśn aldrei neinum brįst.

Brįtt hnķgur sól mķn hinsta sinn. Og hljóšnar gķgjustrengur minn.

En ofar skżjum į ég spor. Og eilķft lofsöngs vor.

Žį sé ég žreyša Zķonborg. Ķ sólroša, og gleymd er sorg.

Žar į hver dagur ekkert kvöld. En įrgeislanna tjöld.

Um morgundęgrin mild og löng. Viš Móse og viš Lambsins söng.

Ég stilli mķna hörpui hįtt. Og heišra Guš minn dįtt.

Anton Nilsson – Įsmundur Eirķksson.


Kęru bloggvinir

Glešilegt nżtt įr.

Žakka samfylgdina į blogginu.

Munum aš Drottinn vill vera meš okkur, hann bregst ekki.

Ég trśi žvķ aš Drottinn muni snśa viš högum žjóšar okkar ef viš bišjum hann um hjįlp.

Kęr kvešja/Rósa


JÓL Ķ GAMLA DAGA: „FLAUELSGRAUTUR MEŠ KANEL.“ Žórhildur Jóhannesdóttir segir frį:



 

Jólin voru įkaflega hįtķšleg ķ mķnu ungdęmi, en ég ólst upp ķ Krossdal ķ Kelduhverfi ķ Noršur- Žingeyjarsżslu. Pabbi og mamma voru bóndahjón žar. Žaš var sérstakur undirbśningur fyrir jólin sem tók langan tķma meš allskonar brauši og fķnum kökum: Smįkökum, kleinum, bollum og laufabrauši. Skemmtilegt var hvernig laufabraušiš var unniš. Bśnar voru til mörg hundruš kökur og žęr skornar og steiktar, en sķšan geymdar lengi ķ kistu fram į lofti. Stślkurnar sem hjįlpušu mömmu byrjušu aš hnoša deigiš į nóttunni, löngu fyrir jól. Svo var flatt śt, skoriš og steikt. Žetta brauš var sęlgęti meš sżrópi. Laufabraušiš  var einnig haft meš hangikjöti og alls konar köldum mat og drukkiš kaffi meš. Svo bakaši mamma mikiš af smįkökum, fjölmargar tegundir, en žaš var sišur žį. Mamma įtti „Kvennafręšarann“, en žaš var bók sem hśn bakaši eftir.




Fyrir jólin var ęvinlega saumaš mikiš af fötum, žvķ aš mamma var saumakona, og hśn fékk tvęr stślkur til aš sauma meš sér ķ skammdeginu og žetta var svo hįtķšlegt allt, žvķ aš žaš minnti okkur krakkana svo mikiš į jólin. Allir fengu mikiš af fötum: Kjóla, karlmannaföt og barnaföt į okkur krakkana en viš vorum žrjś.

Sķšan komu sjįlf jólin. Žį voru alir ķ hjįtķšarskapi og ķ hįtķšarfötum. Žį var lagt į borš ķ fremri bašstofunni og alir boršušu viš sama borš. Į ašfangadagskvöld var alltaf boršuš steik og sętsśpa, en hangikjöt og flauelsgrautur eša smjörgrautur į jóladag, meš kanel, sykri og saft.




Į jólanótt var alltaf lįtiš loga į olķulampa ķ bašstofunni.  Okkar kirkjustašur var Garšur ķ Kelduhverfi og į jóladag fóru allir til kirkju.




Pabbi įtti įkaflega fallega skinn Biblķu sem var aldrei snert nema į jólunum. Žį fengum viš krakkarnir aš lesa svolķtinn kafla og žaš žótti okkur tilkomumikiš, žvķ Biblķa er heilög bók. Einnig  var lesiš śr Helgarbók į jólunum en aldrei annars. Žaš var mikil hįtķš žegar lesiš var śr žessum tveimur helgu bókum.

Biblķa

Okkur krökkunum var alveg bannaš aš fara ķ leiki žangaš til į annan ķ jólum, en leikirnir sem viš fórum žį ķ voru feluleikur, eltingaleikur og fleiri leikir. Aldrei fórum viš ķ boltaleik į jólunum og žó įttum viš bolta. Žaš var bannaš aš hamast, en viš spilušum svokallaš „pśkk“ į annan ķ jólum. Pśkkspiliš var žannig, aš myndir voru teiknašar į borš meš krķt og svo notušum viš mislit gler, en ég man ekki lengur hvernig spiliš var aš öšru leyti. Viš fórum ķ heimsóknir į ašra bęi og ein jólin man ég aš viš fórum į ellefu bęi. Žaš var mikil gestrisni ķ gamla daga og mjög gott  nįgrannasamfélag. Fólkiš į hinum bęjunum heimsótti okkur svo ķ stašinn aušvitaš.

 

Mikil helgi hvķldi yfir jólunum žegar ég var ung og žį uršu allir aš vera góšir. Mašur fann andagiftina ķ loftinu og višmót fólksins breyttist žegar nęr dró jólum. Žaš var helgiblęr yfir öllu sem heyrši jólunum til. Jólanóttin var sérstök, hśn var dżršlegri heldur en allir dagar įrsins, žaš er eitthvaš sem Jesśs leggur til, einhver jólaandi. Fęšingarandi Frelsarans. Okkur var strax kennt sem börnum aš žekkja Jesś sem Frelsara, en endurfęšingu įtti ég žó ekki fyrr en ég varš fulloršin. Einnig var sungiš śr kirkjusöngbók į ašfangadagskvöld og į jóladag ķ kirkjunni en passķusįlmar Hallgrķms Péturssonar voru lķtiš lesnir nema eitthvaš svolķtiš į föstunni.

merry christmas angels admiring baby jesus posters

Jólagjafirnar voru eingöngu föt. Annars voru gjafir ekki algengar manna į milli ķ sveitinni nema į jólum og sumardaginn fyrsta. Į jólunum voru gefin föt, en dót į sumardaginn fyrsta. Jólatréš var litašar gręnar greinar sem var stungiš inn ķ holur į stofni og greni sett utanį. Skrautiš į tréš keyptum viš į Hśsavķk og žaš var oft mikiš, kślur og bjöllur og žess hįttar. Svo höfšum viš kramarhśs meš sęlgęti, en kramarhśsin bjó mamma til śr pappķr. Meš žessu öllu voru sett kerti į greinarnar. Mamma bjó lķka til annaš sem var merkilegt. Hśn fléttaši litlar körfur śr pappķr og setti ritningargreinar ķ körfurnar og svo drógum viš krakkarnir hvert sķna körfu meš ritningarstöšum.

Börnin mķn. Mig langar til aš segja glešileg jól viš ykkur og Guš blessi ykkur öll.

Greinin um Žórhildi vinkonu mķna, sem er löngu lįtin, er ķ Barnablašinu 4.-5. tbl 1988 sem Hvķtasunnumenn hafa gefiš śt um įrabil.

Žórhildur var fędd 20 jįnśar 1899.

Móšir mķn Stefanķa bjó hjį Žórhildi og Įsmundi eiginmanni Žórhildar žegar hśn var ung kona. Žórhildur sagši mér oft frį žvķ hvaš mamma hafi veriš glöš og kįt. Einnig sagši hśn mér frį skemmtilegu atviki. Tréveggur ašskildi herbergin žeirra. Oft žegar Žórhildur var komin uppķ rśm į kvöldin žį bankaši hśn ķ veginn og baš mömmu aš fara fram ķ eldhśs og gį hvort žaš vęri slökkt į eldavélinni. Ķ eitt skipti svaraši mamma: „ Jį ég er bśin aš fara fram og ég settist į eldavélina.“

Guš blessi minningu Žórhildar og Įsmundar vina minna.




Guš gefi ykkur öllum glešileg jó og farsęlt komandi įr.

Ég žakka samfylgdina į blogginu.

Kęr kvešja/Rósa

   

Jólafötin

cezanne 2

Viš erum fjórar systur sem eigum heima ķ litlu sjįvaržorpi śti į landi. Ķ heimabę okkar er alltaf nóg atvinna fyrir alla sem geta unniš į annaš borš.

Fašir okkar gengur meš mjög erfišan sjśkdóm. Eitt haustiš versnaši honum skyndilega, svo flytja varš hann į sjśkrahśs, og munaši litlu um lķf hans. Žvķ var pabbi frį vinnu fram til jóla. Allt frį žvķ viš fęddumst hafši žaš veriš föst regla hjį pabba og mömmu aš gefa okkur nżjan og fallegan kjól fyrir jólin. Eitt kvöldiš köllušu žau pabbi og mamma okkur inn ķ stofu. Hvaš bjó nś undir žessu? Žaš var óvanalegt aš kalla okkur svona formlega inn ķ stofu. Žetta vakti hjį okkur nokkra undrun og óróa blandinni forvitni.

People Painting 026

Viš settumst öll, viš systurnar hliš viš hliš ķ stóra sófann, en pabbi og mamma ķ sitt hvorn stólinn. Fyrst var žögn, svo litu žau hvort į annaš, sķšan į okkur, aftur hvort į annaš – ósköp var žetta allt vandręšalegt. Loks rauf pabbi žögnina og sagši hlżlega viš okkur systurnar: „Viš mamma žurfum aš segja ykkur frį dįlitlu.“ Sķšan rakti pabbi fyrir okkur alla raunasöguna ķ sambandi viš veikindin og vinnuna sem hann hafši misst. Žvķ voru litlir peningar til į heimilinu. Aftur kom žögn dįlitla stund. Žau litu hvort į annaš. Nś varš žaš aš koma, žetta sem var svo erfitt aš segja. „Žess – žess vegna getum viš ekki gefiš ykkur kjóla fyrir jólin, eins og alltaf hefur veriš vani.“ – Löng žögn.

Aušvita tókum viš žessu vel, žvķ margir śti ķ heimi eiga lķtiš sem ekkert aš borša, hvaš žį fķn föt, og sumir deyja śr hungri.

Fašir okkar var alinn upp ķ fjölskyldu sem var lifandi trśuš. Okkur var žvķ kennt strax į unga aldri aš fara meš bęnirnar og bišja Jesś, og viš vitum aš Jesśs heyrir bęn sem bešin er af einlęgu hjarta.

durer praying hands

Okkur systrunum datt strax ķ hug aš nś skyldum viš bišja til hans, žvķ aušvita langaši okkur ķ nż föt fyrir žessi jól. Viš krupum sķšan viš rśmin okkar og bįšum Jesś um aš gefa okkur kjóla fyrir jólin.

Tķminn leiš, jólin nįlgušust. Žaš var mikiš aš gera ķ skólanum og fljótt gleymdist žetta meš kjólana. En žaš var einn sem engu gleymdi.

kinkade   home for the holidays

Ķ  litlu sjįvaržorpinu, sem kśrir utan ķ brattri fjallshlķš, var nś allt žakiš jólasnjó og jólaljósin tendruš ķ öllum regnbogans litum. Fólkiš var allt ķ góšu skapi og börnin farin aš hlakka įkaflega til. Žaš var ašgangadagsmorgunn og mikil jólastemming ķ loftinu. Viš systurnar vorum aš hjįlpa mömmu viš jólaundirbśninginn og leggja sķšustu hönd į verkiš.

Allt ķ einu hringir sķminn.

Žetta er į pósthśsinu, segir röddin ķ sķmanum. Žiš eigiš pakka hér, gjöriš svo vel aš sękja sendinguna strax, žaš er rétt veriš aš loka.

Viš systurnar žutum af staš, žaš var smįspölur til pósthśssins. Žegar okkur hafši veriš afhentur pakkinn, žį hrópaši sś elsta, „nei, sjįiš žiš, pakkinn er frį śtlöndum!“ Viš hjįlpušumst aš viš aš bera böggulinn heim.

giftpkgs

Nś var bešiš meš eftirvęntingu til kvöldsins. Hvaš skyldi vera ķ pakkanum?

Jólahįtķšin gekk ķ garš. Klukkan var oršin sex, viš vorum allar komnar ķ gömlu kjólana okkar og bara įnęgšar meš žaš. Nś var boršašur yndislega góšur matur og öll fjölskyldan hjįlpašist aš viš aš žvo upp leirtauiš į eftir.

xmastrees

Žarna stóš jólatréš svo fallegt og bašaš ljósum. Kringum žaš voru jólapakkarnir, allir svo fallegir og skrautlegir og svo žessi stóri frį Amerķku. Viš fengum leyfi hjį pabba og mömmu til aš opna hann fyrst. Og hvaš haldiš žiš? Upp śr pakkanum komu fjórir fallegir kjólar sem pössušu okkur svo vel aš žeir voru eins og snišnir į okkur. Viš įttum ekki eitt einasta orš, en uršum frį okkur numdar af hrifningu. Hvernig gat žetta hafa gerst?

img 03291

Ķ Amerķku bżr fręnka okkar, ķslensk kona. Hśn og pabbi ólust upp saman, og hśn lęrši einnig sem barn aš trśa į Jesś og bišja til hans.

Fręnka hafši hugsaš sér aš klęša sig upp fyrir jólin. Einn dag skömmu fyrir jól fór hśn ķ innkaupaferš ķ stórmarkaš til aš versla żmislegt, žar į mešal jólafötin. Ķ žessari verslun mįtaši hśn fallegan kjól. Hann passar vel žessi, hugsaši hśn meš sér, og liturinn, ekki spillir hann. – Žennan ętla ég aš kaupa. Mitt ķ žessu var eins og eitthvaš truflaši huga hennar, žaš var eins og hvķslaš aš henni – įtt žś ekki nóg af fallegum kjólum? Litlu fręnkurnar noršur į Ķslandi komu skyndilega upp ķ hugann.  Kannski eiga žęr enga kjóla fyrir jólin, pabbi žeirra hefur veriš veikur. Žaš vęri nęr aš kaupa eitthvaš handa žeim. Žessi hugsun varš svo sterk aš hśn yfirbugaši allt annaš, og žar meš var įkvešiš aš kaupa kjóla į fręnkurnar litlu. En hvaša nśmer? – Ég hef ekki séš žęr lengi og žaš er ekki meira en svo aš ég muni hvaš žęr eru gamlar! Góši Guš, hjįlpašu mér aš velja réttar stęršir, hugsaši hśn.

Meš Gušs hjįlp keypti konan kjólana, pakkaši žeim strax og hśn kom heim, og sendi til Ķslands daginn eftir. Tķminn var oršinn naumur, ašeins örfįir dagar til jóla, en Guš sį um aš pakkinn komst til skila ķ tęka tķš.

candle 20106 lg

Jį, Guš kemur okkur svo oft į óvart. Viš vorum allar bśnar aš gleyma žvķ sem viš höfšum bešiš Jesś um aš gefa okkur fyrir nokkrum vikum. Stundum bišjum viš Guš og žegar bęnasvariš kemur žį veršum viš oft hissa. En svona er žetta einfalt. Guš elskar okkur og heyrir sérhverja bęn sem bešin er af einlęgu hjarta. Viš systurnar fengum okkar bęn uppfyllta į stórkostlegan hįtt, en aš Guš skyldi fara alla leiš til Amerķku til aš nį okkur ķ kjóla, žvķ įttum viš svo sannarlega ekki von į.

Žessi dįsamlega leiš er opin okkur öllum, og góšur Guš vill aš viš förum hana.

Guš blessi öll börn bęši ķslensk og erlend og gefi žeim glešileg jól ķ Jesś nafni.

P.s. Viš sem skrįšum žessa sögu komum ķ heimili stślknanna og heyršum fjölskylduna segja frį henni svona. Hśn er dagsönn og engu višaukiš sem ekki geršist.

Žóra Björk og Lśšvķk Einarsson.

Sagan birtist ķ Barnablašinu 49 įrgangur, 5.-6. tbl. 1986 sem Hvķtasunnumenn gįfu śt um įrabil.

Fęrslur frį žvķ fyrir įri sķšan:

Ašventan: Hér

Ég veit aš mamma grętur į jólunum: Hér

Spįdómur um Jesś Krist sem Guš gaf Jesaja spįmanni į sķšari hluta 8. aldar f. Kr,: Hér

Guš blessi ykkur öll.

Kęr kvešja/Rósa

  

MYND AF JESŚ eftir Išunni Steinsdóttur

c documents and settings hp owner my documents my pictures old radio 729273

„Nś eru ašeins fimm dagar til jóla. Jólatilboš okkar į hreinlętisvörum og undrabóni stendur fram į Žorlįksmessu. Lįtiš ekki happ śr hendi sleppa.“ Žulurinn ķ śtvarpinu ręskti sig. Hann var oršinn hįs af aš žylja auglżsingar.

home care

Mamma lękkaši ķ śtvarpinu og horfši žungbśin ķ kringum sig. Į bekknum voru staflar af smįkökum og óhreinum plötum śr bakaraofninum. Žaš brakaši ķ hverju spori ef gengiš var um eldhśsiš af žvķ aš mylsnan hafši dreifst um. Dyrnar fram ķ žvottahśsiš voru ķ hįlfa gįtt og žar sį ķ óhreinan žvott ķ hverju horni.

TNORsprng2

– Mamma hlakkaršu ekki til jólanna? spurši Višar og hoppaši į kornóttu gólfinu. Hann sį svipinn į móšur sinni og vildi glešja hana meš žvķ aš tala um eitthvaš skemmtilegt.

– Hlakka til? Mér er til efs aš jólin komi hingaš eins og įstandiš į heimilinu er, svaraši mamma.

253jesus12
Jesśs 12 įra.

– Koma jólin ekki? Jesśs hlżtur aš eiga afmęli einu sinni į įri eins og viš hin. Andlitiš į Višari varš aš stóru spurningarmerki sem įhyggjuviprur hrķslušust um.

– Lķttu ķ kringum žig. Helduršu aš Jesś langi til aš halda upp į afmęliš sitt ķ svona drasli? Žaš hefur ekki veriš žurrkaš af svo dögum skiptir. Jólin eru rétt aš koma og ég veit ekki hvaša tķma ég į aš hafa til aš ljśka öllu sem eftir er. Og lįttu žessar smįkökur vera, žęr eru til jólanna! Žetta sķšasta ępti hśn aš pabba sem birtist ķ eldhśsinu og renndi glašbeittur ķ smįkökustaflana. Višar lęddist śt ķ horn og lét fara lķtiš fyrir sér. Pabbi reyndi aš tala kjark ķ mömmu. Hann sagši aš žetta vęri ekki svo slęmt, žau yršu bara öll aš hjįlpast aš.

c documents and settings var rn heimsson desktop mamma matur kokur vin kaffibolli teikn

– Skipulagning er allt sem žarf, sagši hann og hellti kaffi ķ bolla handa henni.Svo byrjušu žau aš skipuleggja. Žau skipulögšu hvert handtak ķ undirbśningi jólahįtķšarinnar. Tiltekt ķ hverju herbergi fyrir sig, jólažvottinn, innkaupin, gjafamįlin, matargeršina, skreytinguna, bókstaflega allt og lķka hver ętti aš gera hvaš. Og pabbi skrifaši allt saman į spjald sem hann hengdi upp ķ eldhśsinu. Žetta tók langa stund og Jói stóri bróšir og Hermķna systir voru bęši komin heim įšur en yfir lauk. Žau voru ekkert yfir sig hrifin žegar žau sįu hverju žeim hafši veriš śthlutaš.

– Į ég aš vera allan daginn ķ hreingerningum? Ég var nś aš fį jólafrķiš rétt ķ žessu, sagši Hermķna fżld.

– Ég geri ekki neitt ķ žessum jólaundirbśningi. Ég er aš vinna, sagši Jói.

– Viš lķka, sagši pabbi.

– Žiš eruš ekki ķ eins žreytandi vinnu og ég, sagši Jói.

– Viš erum öll žreytt og žaš er engin sanngirni aš ég standi ķ žessu ein, sagši mamma. Eftir töluvert nöldur og dįlitlar vangaveltur sęttust allir į aš gera sitt til aš jólin kęmu į réttum tķma. Žau voru farin aš slaka į og rabba ķ sįtt og samlyndi žegar mjó rödd heyršist śr eldhśshorninu.

– Į ég ekki aš gera neitt?

– Višar minn, jį žś žarft aušvitaš aš gera eitthvaš lķka, sagši pabbi vandręšalegur.

– Žś getur hlaupiš śt ķ bśš žegar mig vantar eitthvaš, sagši mamma.

– Žaš er svo lķtiš, sagši Višar.

– Ég veit, žś teiknar reglulega fallega jólamynd handa okkur. Viš hengjum hana upp frammi į gangi og hśn veršur žaš fyrsta sem fólk sér žegar žaš kemur ķ heimsókn um jólin, sagši pabbi. Višar brosti śt aš eyrum.

3 baby jesus  bluebird

– Ég ętla aš teikna Jesś ķ jötunni, sagši hann. Žaš vęru żkjur aš segja aš allir hefšu strax tekiš til óspilltra mįla viš jólaundirbśninginn. Hermķna laumašist śt og Jói lagši sig. En pabbi og mamma sįtu viš jólakortin fram į nótt og Višar lét heldur ekki į sér standa. Hann nįši ķ stóra hvķta pappaörk og byrjaši strax aš teikna. Morguninn eftir vaknaši hann snemma og lauk viš myndina. Eftir žvķ sem į daginn leiš varš mamma žreyttari og reišari yfir žvķ hve jólaundirbśningurinn gengi hęgt. Višar reyndi aftur og aftur aš nį sambandi viš hana. Hann langaši aš sżna henni myndina svo aš hśn sęi aš eitthvaš vęri aš verša tilbśiš fyrir jólin. En hśn var alltaf į hlaupum.

– Nś tökum viš gólfiš ķ stofunni ķ kvöld. Ég nįši sķšasta pakkanum af undrabóni į tilbošsverši, sagši pabbi žegar hann kom heim śr vinnunni. Hann snarašist inn ķ stofu įsamt mömmu. Žar umturnušu žau öllu til aš geta boriš undrabóniš į parketiš.

FINISH10high
Af hverju eruš žiš aš rusla svona śt? spurši Višar.

– Žaš veršur svo fķnt į eftir, sagši pabbi og staflaši stólunum śt ķ horn. Višar reyndi aš hjįlpa til en žegar hann hafši misst brśškaupsmyndina af pabba og mömmu į gólfiš og brotiš gleriš baš pabbi hann aš koma sér śt śr stofunni.

4298

– Hvaš į ég aš gera. Mig langar svo aš hjįlpa til, sagši hann mjóróma.

–Haltu įfram aš teikna, sagši mamma.

– Ég er bśinn meš myndina. Į ég aš sżna…?

– Teiknašu meira og vertu ekki aš tefja okkur, Višar minn, sagši pabbi.

– Hvaš į ég aš teikna meira?

– Eitthvaš fallegt ķ sambandi viš blessuš jólin, sagši mamma og strauk honum flausturslega um vangann.

– Eitthvaš śr jólaundirbśningnum sem er svo skemmtilegur, sagši pabbi. Višar hrökklašist inn ķ herbergiš sitt og tók litina upp śr skśffunni. Hann hugsaši sig vel um og byrjaši svo aš teikna. Tungan leitaši śt ķ munnvikiš eins og alltaf žegar hann einbeitti sér. 

Į Žorlįksmessu var vešriš undur fallegt. Stórar dśnmjśkar snjóflyksur lišu til jaršar og trén voru alhvķt. Veröldin var ekki lengur sś sama og ķ gęr. Žetta var jólaveröld. Žaš hefši veriš gaman aš setja svona fallegan snjó į myndina. Og eitt eša tvö tré. En žaš var ekki meira plįss į blašinu. Višar var alveg bśinn aš fylla žaš. Brįšum kemur mamma heim og žį ętla ég aš bišja hana aš setjast hjį mér og syngja jólasįlmana. Viš getum lķka kveikt į kerti, hugsaši hann.

30 10 2006 7404

En žegar mamma kom heim śr vinnunni hafši hśn ekki tķma til aš setjast nišur og syngja jólasįlma. Hśn žurfti aš sjóša hangikjötiš og gera graflax, rękjurétt og alls konar sósur fyrir matarveisluna į jóladag.

imi 3856

Svo žurfti aš taka til ķ stofunni og skreyta, fara ķ bśšir og pakka inn gjöfum. Stóru systkinin voru lķka į žönum allan daginn enda höfšu žau nęstum ekkert veriš byrjuš į listanum sķnum. Pabbi hamfletti rjśpurnar og var į sķmavaktinni.

rjupur

Žaš leiš aš kvöldi og Višar var daufur ķ dįlkinn. Žaš var fariš aš hlįna. Snjórinn blotnaši og hrundi ķ žungum hlussum nišur af trjįnum. Hvķt įbreišan į götunni og gangstéttunum breyttist ķ mórautt krap sem slettist upp žegar bķlarnir óku um. Žaš var ekkert jólalegt śti lengur. Allt ķ einu varš hann örvęntingarfullur. Žaš var heldur ekkert jólalegt inni. Allir voru į hlaupum. Hermķna argaši į hann žegar hann missti nišur mjólkursopa į nżžvegiš gólfiš. Pabbi og Jói rifust śt af žvķ hvor ętti aš fara og kaupa perur ķ jólatrésserķuna. Og hręrivélin hafši svo hįtt aš mamma heyrši ekki žegar hann reyndi aš tala viš hana. Kannski fęri žetta eins og mamma var aš segja um daginn. Jólin kęmu ekkert til žeirra ķ žetta skipti.

untitled

– Mamma, nś skulum viš kveikja į kerti og syngja jólalögin, sagši hann žegar mamma hans slökkti loks į hręrivélinni og seig nišur į eldhśskoll meš kaffibollann sinn.

– Vertu nś ekki aš žreyta mig. Viltu ekki teikna myndina žķna? Hśn veršur aš vera tilbśin į morgun, žį eru jólin.Višar stundi.

 Hśn er tilbśin.

– Leyfšu mér žį aš sjį hana, sagši mamma og geispaši.

– Jį, blessašur sęktu Jesśbarniš ķ jötunni og viš skulum hengja žaš upp, sagši pabbi sem kom fram ķ eldhśsiš eftir aš hafa haft betur ķ rifrildinu viš Jóa. Hann hlammaši sér nišur meš kaffitįr.

baby jesus if missing

– Žaš er ekkert bara Jesśs, tautaši Višar. Hann trķtlaši inn ķ herbergi og sótti myndina. Pabbi og mamma litu į hana. Žau horfšu žögul lengi, lengi. Blašiš var trošfullt af myndum af alls kyns dóti. Žaš voru rjśpur, graflax, jóla skraut, žvottur, jólakort, jólapakkar, innkaupapokar, hangikjötslęri, smįkökur og undrabón. Og efst trónaši brśškaupsmynd meš brotnu gleri.

– Hvaš er žetta drengur, hvar er Jesśbarniš og jatan? spurši pabbi loks.

– Jį, hvar er Jesśbarniš? Žś sagšist ętla aš teikna žaš, sagši mamma.

– Jesśbarniš er žarna, žaš sést bara ekki.

– Sést ekki? Hvers vegna ķ ósköpunum? spurši pabbi.

– Sko, ég teiknaši žaš fyrst og jötuna og Jósep og Marķu og fjįrhiršana og allt. En svo sögšuš žiš aš ég ętti aš teikna jólaundirbśninginn lķka og hann tók svo mikiš plįss aš Jesśs lenti undir. Pabbi og mamma sįtu žögul dįlitla stund. Svo reis mamma į fętur, sótti stórt rautt jólakerti og setti ķ stjaka.

adventa kerti 80

– Komiš žiš, nś skulum viš setjast inn ķ stofu og syngja eitthvaš fallegt, sagši hśn.

– En mamma, hvaš meš ķsinn og sśkkulašisósuna?

–Viš förum śt ķ bśšina hérna į horninu į morgun og kaupum ķs og sśkkulašisósu žar. Višar sat į milli pabba og mömmu og vandaši sig eins og hann gat. Bjarminn af kertinu var svo fallegur aš žaš var nęstum eins og jólin vęru komin. Og žegar žau voru aš enda viš aš syngja: ,,Bjart er yfir Betlehem” kom Jói bróšir śr bśšinni meš perurnar ķ serķuna. Hann brosti bara og sagši:

merry christmas angels admiring baby jesus posters

– Žaš er naumast jólalegt.Hįriš į honum var alveg hvķtt og hann var meš stórar hvķtar flyksur į nefinu.

Žaš var aftur fariš aš snjóa.

kinkade   home for the holidays

Vinkona mķn Kolbrśn las žessa sögu ķ dag ķ Hvķtasunnukirkjunni į Vopnafirši.

Munum aš forgangsraša og verum śthvķld į jólunum.

Guš veri meš ykkur ķ jólaundirbśningnum. Wink

Kęr kvešja/Rósa

 

„Oršskvišir Salómons Davķšssonar, Ķsraels konungs, 5. hluti.

11482420

„Yndisleg kona hlżtur sęmd, og hinir sterku hljóta aušęfi.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 11:16.

Vęn kona er kóróna manns sķns, en vond kona er sem rotnun ķ beinum hans.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 12:4. Smile

Viska kvennanna reisir hśsiš, en fķflskan rķfur žaš nišur meš höndum sķnum.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:1. 

mnalsa jpg 280x800 q95

„Vęna konu, hver hlżtur hana? hśn er miklu meira virši en perlur.

Hjarta manns hennar treystir henni, og ekki vantar aš honum fénist.

ADA151 th

Hśn gjörir honum gott og ekkert illt alla ęvidaga sķna. Hśn sér um ull og hör og vinnur fśslega meš höndum sķnum. Hśn er eins og kaupförin, sękir björgina langt aš.

Hśn fer į fętur fyrir dag, skammtar heimilisfólki sķnu og segir žernum sķnum fyrir verkum.

IMG 2012copy vi
                        

Hśn hefir augastaš į akri og kaupir hann, af įvexti handa sinna plantar hśn vķngarš.

Hśn gyršir lendar sķnar krafti og tekur sterklega til armleggjunum. Hśn finnur, aš atvinna hennar er aršsöm, į lampa hennar slokknar eigi um nętur.

Hśn réttir śt hendurnar eftir rokknum, og fingur hennar grķpa snęlduna.

hlifsnaelda
     

Hśn breišir śt lófann móti hinum bįgstadda og réttir śt hendurnar móti hinum snauša.

Hśn er ekki hrędd um heimilisfólk sitt, žótt snjói, žvķ aš allt heimilisfólk hennar er klętt skarlati.

Irish spinning wheel

Hśn bżr sér til įbreišur, klęšnašur hennar er śr bašmull og purpura.

Mašur hennar er mikils metinn ķ borgarhlišunum, žį er hann situr meš öldungum landsins. Hśn bżr til skyrtur og selur žęr, og kaupmanninum fęr hśn belti.

Kraftur og tign er klęšnašur hennar, og hśn hlęr aš komandi degi.

Hśn opnar munninn meš speki, og įstśšleg fręšsla er į tungu hennar.

Hśn vakir yfir žvķ, sem fram fer į heimili hennar, og etur ekki letinnar brauš.

millit
Synir hennar ganga fram og segja hana sęla, mašur hennar gengur fram og hrósar henni: "Margar konur hafa sżnt dugnaš, en žś tekur žeim öllum fram!"

Yndisžokkinn er svikull og frķšleikinn hverfull, en sś kona, sem óttast Drottin, į hrós skiliš.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 31:10.-30.

jesus

„Hversu lengi ętlar žś aš reika fram og aftur, žś hin frįhverfa dóttir? Žvķ aš Drottinn skapar nżtt į jöršu: Kvenmašurinn verndar karlmanninn.“ Jeremķa 31:22

Bróšir minn Cool heldur uppį žetta vers og mįtti ég til aš hafa žaš meš žó žaš vęri ekki ķ Oršskvišum. Happy

jesus women a04

Gušsteinn Haukur Barkarson Cool er nżlega bśinn aš skrifa pistil um Stöšu kvenna ķ Biblķunni. Endilega lesiš greinina: Hér

Nś er yfirferš minni ķ Oršskvišum lokiš hér į blogginu. Wink

Guš blessi ykkur kęru vinir sem lesiš pistlana mķna og alla hina lķka. Grin

Kęr kvešja/Rósa

  

„Oršskvišir Salómons Davķšssonar, Ķsraels konungs, 4. hluti.

Vķniš er spottari, sterkur drykkur glaumsamur, og hver sį, er drukkinn reikar, er óvitur. Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 20:1.

Žaš er manni sómi aš halda sér frį žrętu, en hver afglapinn ygglir sig.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 20:3. 

„Letinginn plęgir ekki į haustin, fyrir žvķ leitar hann um uppskerutķmann og grķpur ķ tómt.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 20:4

„Rįšin ķ hjarta mannsins eru sem djśp vötn, og hygginn mašur eys žar af.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 20:5.

11large

Réttlįtur mašur gengur fram ķ rįšvendni sinni, sęl eru žvķ börn hans eftir hann. Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 20:7

„Til er gull og gnęgš af perlum, en hiš dżrmętasta žing eru vitrar varir.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 20:15. 

Kęrleiki og trśfesti varšveita konunginn, og hann styšur hįsęti sitt meš kęrleika.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  20:28.

„Fyrirętlanir išjumannsins reynast fésamar vel, en öll flasfęrni lendir ķ fjįrskorti.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 21:5. 

„Vitur mašur vinnur borg kappanna og rķfur nišur vķgiš, sem hśn treysti į.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 21:22.

„Sį sem varšveitir munn sinn og tungu, hann varšveitir sįlu sķna frį naušum.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  21:23. 

„Hesturinn er hafšur višbśinn til orrustudagsins, en sigurinn er ķ hendi Drottins.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 21:31.

jerusalem 01

Gott mannorš er dżrmętara en mikill aušur, vinsęld er betri en silfur og gull.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 22:1.

Rķkur og fįtękur hittast, Drottinn skóp žį alla saman.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 22:2. 

„Fręš žś sveininn um veginn, sem hann į aš halda, og į gamals aldri mun hann ekki af honum vķkja.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 22:6.

„Horf žś ekki į vķniš, hve rautt žaš er, hversu žaš glóir ķ bikarnum og rennur ljśflega nišur. Aš sķšustu bķtur žaš sem höggormur og spżtir eitri sem našra. Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  23: 31-32. 

„Fyrir speki veršur hśs reist, og fyrir hyggni veršur žaš stašfast, fyrir žekking fyllast foršabśrin alls konar dżrum og yndislegum fjįrmunum.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  24: 3.-4.

Vitur mašur er betri en sterkur og fróšur mašur betri en aflmikill, žvķ aš holl rįš skalt žś hafa, er žś heyr strķš, og žar sem margir rįšgjafar eru, fer allt vel.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 24: 5.-6. 

„Ef óvin žinn hungrar, žį gef honum aš eta, og ef hann žyrstir, žį gef honum aš drekka, žvķ aš žś safnar glóšum elds yfir höfuš honum, og Drottinn mun endurgjalda žér žaš.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 25: 21.-22.

Eins og kalt vatn er daušžyrstum manni, svo er góš fregn af fjarlęgu landi.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 25:25. 

Eins og spörfugl flögrar, eins og svala flżgur, eins er um óveršskuldaša formęling - hśn veršur eigi aš įhrķnsoršum.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 26: 2.

jerusalem 93

 

Jįrn brżnir jįrn, og mašur brżnir mann.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 27:17.

Eins og andlit horfir viš andliti ķ vatni, svo er hjarta eins manns gagnvart öšrum.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 27:19. 

„Sį sem dylur yfirsjónir sķnar, veršur ekki lįngefinn, en sį sem jįtar žęr og lętur af žeim, mun miskunn hljóta.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 28: 13.

Žar sem engar vitranir eru, kemst fólkiš į glapstigu, en sį sem varšveitir lögmįliš, er sęll. Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 29:18. 

Um tvennt biš ég žig, synja mér žess eigi, įšur en ég dey: Lįt fals og lygaorš vera fjarri mér, gef mér hvorki fįtękt né aušęfi, en veit mér minn deildan verš. Ég kynni annars aš verša of saddur og afneita og segja: "Hver er Drottinn?" eša ef ég yrši fįtękur, kynni ég aš stela og misbjóša nafni Gušs mķns.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 30: 7.-9.

Guš blessi ykkur öll. 


„Oršskvišir Salómons Davķšssonar, Ķsraels konungs, 3. hluti.

Mjśklegt andsvar stöšvar bręši, en meišandi orš vekur reiši. Af tungu hinna vitru drżpur žekking, en munnur heimskingjanna eys śr sér vitleysu.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 15:1.-2.

Glatt hjarta gjörir andlitiš hżrlegt, en sé hryggš ķ hjarta, er hugurinn dapur.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 15:13.

Hinn volaši sér aldrei glašan dag, en sį sem vel liggur į, er sķfellt ķ veislu.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 15:15.

„Brįšlyndur mašur vekur deilur, en sį sem seinn er til reiši, stillir žrętu.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  15:18.

Vegur letingjans er eins og žyrnigerši, en gata hreinskilinna er brautarvegur.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 15:19.

Gleši hlżtur mašurinn af svari munns sķns, og hversu fagurt er orš ķ tķma talaš!“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 15:23.

Lķfsins vegur liggur upp į viš fyrir hinn hyggna, til žess aš hann lendi ekki nišur ķ Helju.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  15:24.

Vingjarnlegt augnarįš glešur hjartaš, góšar fréttir feita beinin.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  15:30.

Ótti Drottins er ögun til visku, og aušmżkt er undanfari viršingar.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 15:33.

26450

Manninum žykja allir sķnir vegir hreinir, en Drottinn prófar hugarželiš.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 16:2.

Fel žś Drottni verk žķn, žį mun įformum žķnum framgengt verša.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 16:3.

Meš elsku og trśfesti er frišžęgt fyrir misgjörš, og fyrir ótta Drottins foršast menn hiš illa.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  16:6

„Žegar Drottinn hefir žóknun į breytni einhvers manns, žį sęttir hann og óvini hans viš hann.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  16:7

„Betra er lķtiš meš réttu en miklar tekjur meš röngu.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 16:8.

„Hjarta mannsins upphugsar veg hans, en Drottinn stżrir gangi hans.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 16. 9.

„Sį sem gefur gętur aš oršinu, hreppir hamingju, og sęll er sį, sem treystir Drottni.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  16:20.

„Sį sem er vitur ķ hjarta, veršur hygginn kallašur, og sętleiki varanna eykur fręšslu.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 16:21.

Lķfslind er hyggnin žeim, sem hana į, en ögun afglapanna er žeirra eigin flónska.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  16:22.

Vingjarnleg orš eru hunangsseimur, sęt fyrir sįlina, lękning fyrir beinin.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  16:24.

Grįar hęrur eru heišurskóróna, į vegi réttlętis öšlast menn hana.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 16: 31.

Sį sem seinn er til reiši, er betri en kappi, og sį sem stjórnar geši sķnu, er meiri en sį sem vinnur borgir.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  16:32.

ewKotelandTheDomeoftheRockcopy vi

„Sį sem breišir yfir bresti, eflir kęrleika, en sį sem żfir upp sök, veldur vinaskilnaši.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 17:9.

„Vinur elskar ętķš og ķ naušum er hann sem bróšir.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  17:17.

„Glatt hjarta veitir góša heilsubót, en dapurt geš skręlir beinin.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  17:22.

„Hygginn mašur hefir viskuna fyrir framan sig, en augu heimskingjans eru śti į heimsenda.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 17:24.

Fįmįlugur mašur er hygginn, og gešrór mašur er skynsamur.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  17:27.

„Hjarta hins hyggna aflar sér žekkingar, og eyra hinna vitru leitar žekkingar.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  18:15.

Dauši og lķf eru į tungunnar valdi, og sį sem hefir taum į henni, mun eta įvöxt hennar.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 18: 21.

„Sį sem eignast konu, eignast gersemi, og hlżtur nįšargjöf af Drottni.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 18:22.

Aš vera allra vinur er til tjóns, en til er įstvinur, sem er tryggari en bróšir.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 18:24.

Kapp er best meš forsjį, og sį sem hrašar sér, misstķgur sig.  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 19: 2.

Aušur fjölgar vinum, en fįtękur mašur veršur vinum horfinn.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 19:4.

„Sį lįnar Drottni, er lķknar fįtękum, og hann mun launa honum góšverk hans.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 19:17.

Guš blessi ykkur og varšveiti.

Kęr kvešja/Rósa


„Oršskvišir Salómons Davķšssonar, Ķsraels konungs, 2. hluti.

Snaušur veršur sį, er meš hangandi hendi vinnur, en aušs aflar išin hönd.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 10:4.

Hygginn er sį, er į sumri safnar, en skammarlega fer žeim, er um kornslįttinn sefur.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  10:5.

Minning hins réttlįta veršur blessuš, en nafn ógušlegra fśnar.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  10:7.

Sį sem gengur rįšvandlega, gengur óhultur, en sį sem gjörir vegu sķna hlykkjótta, veršur uppvķs.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  10:9.

Hatur vekur illdeilur, en kęrleikurinn breišir yfir alla bresti.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 10:12.

Viska er į vörum hyggins manns, en į baki hins óvitra hvķn vöndurinn.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 10:13.

Sį fer lķfsins leiš, er varšveitir aga, en sį villist, er hafnar umvöndun.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 10:17.

„Mįlęšinu fylgja yfirsjónir, en sį breytir hyggilega, sem hefir taum į tungu sinni.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 10:19.

„Tunga hins réttlįta er śrvals silfur, vit hins ógušlega er lķtils virši.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 10:20.

„Heimskingjanum er įnęgja aš fremja svķviršing, en viskan er hyggnum manni gleši.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  10:23.

TempleMount

Rįšvendni hreinskilinna leišir žį, en undirferli svikulla tortķmir žeim.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 11:3.

Réttlęti hins rįšvanda gjörir veg hans sléttan, en hinn ógušlegi fellur um gušleysi sitt.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 11:5.

Žar sem engin stjórn er, žar fellur žjóšin, en žar sem margir rįšgjafar eru, fer allt vel.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 11:14.

„Yndisleg kona hlżtur sęmd, og hinir sterku hljóta aušęfi.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  11:16. 

„Yndisleg kona hlżtur sęmd, og hinir sterku hljóta aušęfi.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 11:16.

Kęrleiksrķkur mašur gjörir sįlu sinni gott, en hinn grimmi kvelur sitt eigiš hold. Hinn ógušlegi aflar sér svikuls įvinnings, en sį er réttlęti sįir, sannra launa.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 11: 17.-18.

Velgjöršasöm sįl mettast rķkulega, og sį sem gefur öšrum aš drekka, mun og sjįlfur drykk hljóta.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 11:25.

Įvöxtur hins réttlįta er lķfstré, og hinn vitri hyllir aš sér hjörtun.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 11:30.

Vęn kona er kóróna manns sķns, en vond kona er sem rotnun ķ beinum hans.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 12:4.

Sį sem yrkir land sitt, mettast af brauši, en sį sem sękist eftir hégómlegum hlutum, er óvitur.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 12:11.

„Af įvexti munnsins mettast mašurinn gęšum, og žaš sem hendur hans hafa öšrum gjört, kemur aftur yfir hann.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 12:14.

„Žvašur sumra manna er sem spjótsstungur, en tunga hinna vitru gręšir“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 12:18.

Sannmįlar varir munu įvallt standast, en lygin tunga ašeins stutta stund.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 12:19.

Yfir svikum bśa žeir, er illt brugga, en gleši valda žeir, er rįša til frišar.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 12:20.

„Kęnn mašur fer dult meš žekking sķna, en hjarta heimskingjanna fer hįtt meš flónsku sķna.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 12:23.

„Hugsżki beygir manninn, en vingjarnlegt orš glešur hann.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 12: 25.

a3030

„Meš hroka vekja menn ašeins žrętur, en hjį rįšžęgnum mönnum er viska.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 13:10.

Skjótfenginn aušur minnkar, en sį sem safnar smįtt og smįtt, veršur rķkur.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 13:11.

Langdregin eftirvęnting gjörir hjartaš sjśkt, en uppfyllt ósk er lķfstré.“Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 13:12.

Kenning hins vitra er lķfslind til žess aš foršast snöru daušans.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  13:14.

Góšir vitsmunir veita hylli, en vegur svikaranna leišir ķ glötun.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 13:15.

Uppfyllt ósk er sįlunni sęt, en aš foršast illt er heimskingjunum andstyggš.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 13:19.

Haf umgengni viš vitra menn, žį veršur žś vitur, en illa fer žeim, sem leggur lag sitt viš heimskingja.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  13:20.

Viska kvennanna reisir hśsiš, en fķflskan rķfur žaš nišur meš höndum sķnum.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:1.

Ķ munni afglapans er vöndur į hroka hans, en varir hinna vitru varšveita žį.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:3.

Žar sem engin naut eru, žar er jatan tóm, en fyrir kraft uxans fęst mikill įgóši.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:4.

Spottarinn leitar visku, en finnur ekki, en hyggnum manni er žekkingin aušfengin.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:6.

Viska hins kęna er ķ žvķ fólgin, aš hann skilur veg sinn, en fķflska heimskingjanna er svik.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:8.

„Margur vegurinn viršist greišfęr, en endar žó į helslóšum.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:12.

Rangsnśiš hjarta mettast af vegum sķnum svo og góšur mašur af verkum sķnum.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  14:14.

Vitur mašur óttast hiš illa og foršast žaš, en heimskinginn er framhleypinn og ugglaus.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  14:16.

Sį sem fyrirlķtur vin sinn, drżgir synd, en sęll er sį, sem miskunnar sig yfir hina volušu.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:21.

Vissulega villast žeir, er įstunda illt, en įst og trśfesti įvinna žeir sér, er gott stunda.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:22.

Af öllu striti fęst įgóši, en munnfleipriš eitt leišir ašeins til skorts.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:23.

Sannoršur vottur frelsar lķf, en sį sem fer meš lygar, er svikari.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  14:25.

Sį sem er seinn til reiši, er rķkur aš skynsemd, en hinn brįšlyndi sżnir mikla fķflsku.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:29.

Rósamt hjarta er lķf lķkamans, en įstrķša er eitur ķ beinum.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 14:30.

Ķ hjarta hyggins manns heldur viskan kyrru fyrir, en į mešal heimskingja gerir hśn vart viš sig.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  14:33.

Nįnari umfjöllun um Salómon og fleira: Félagiš Zķon Vinir Ķsraels. Hér 

"Hver var Salómon konungur og fyrir hvaš var hann fręgur?" Séra Siguršur Ęgisson tók saman. Hér

Guš blessi ykkur öll.

Kęr kvešja/Rósa.


„Oršskvišir Salómons Davķšssonar, Ķsraels konungs, 1. hluti.

 Oršskvišir Salómons Davķšssonar, Ķsraels konungs, til žess aš menn kynnist visku og aga, lęri aš skilja skynsamleg orš, til žess aš menn fįi viturlegan aga, réttlęti, réttvķsi og rįšvendni, til žess aš žeir veiti hinum óreyndu hyggindi, unglingum žekking og ašgętni, - hinn vitri hlżšir į og eykur lęrdóm sinn, og hinn hyggni nemur hollar lķfsreglur - til žess aš menn skilji oršskviši og lķkingamįl, orš-spekinganna og gįtur žeirra.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 1: 1.-6.

Ótti Drottins er upphaf žekkingar, visku og aga fyrirlķta afglapar einir.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 1:7.

„Hlżš žś, son minn, į įminning föšur žķns og hafna eigi višvörun móšur žinnar, žvķ aš žęr eru yndislegur sveigur į höfši žér og men um hįls žinn.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 1: 8.-9.

Žvķ aš til einskis ženja menn śt netiš ķ augsżn allra fleygra fugla, og slķkir menn sitja um sitt eigiš lķf, liggja ķ launsįtri fyrir sjįlfum sér. Žannig fer öllum žeim, sem fķknir eru ķ rangfenginn gróša: fķknin veršur žeim aš fjörlesti.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 1: 17.-19.

„Sį sem į Guš hlżšir, mun bśa óhultur, mun vera öruggur og engri óhamingju kvķša.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 1:33.

Žvķ aš Drottinn veitir speki, af munni hans kemur žekking og hyggindi. Hann geymir hinum rįšvöndu gęfuna, er skjöldur žeirra, sem breyta grandvarlega, meš žvķ aš hann vakir yfir stigum réttarins og varšveitir veg sinna gušhręddu." Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 2: 6.-8.

„Žvķ aš speki mun koma ķ hjarta žitt, og žekking verša sįlu žinni yndisleg. Ašgętni mun vernda žig, og hyggindin varšveita žig“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 2: 10.-11.

„Kęrleiki og trśfesti munu aldrei yfirgefa žig. Bind žau um hįls žér, rita žau į spjald hjarta žķns, žį munt žś įvinna žér hylli og fögur hyggindi, bęši ķ augum Gušs og manna.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 3: 3.-4.

Treystu Drottni af öllu hjarta, en reiddu žig ekki į eigiš hyggjuvit. Mundu til hans į öllum žķnum vegum, žį mun hann gjöra stigu žķna slétta.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 3: 5.-6.

Žś skalt ekki žykjast vitur, óttast Drottin og foršast illt, žaš mun verša heilnęmt fyrir lķkama žinn og hressandi fyrir bein žķn." Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 3: 7.-8.

"Tigna Drottin meš eigum žķnum og meš frumgróša allrar uppskeru žinnar, žį munu hlöšur žķnar verša nęgtafullar og vķnberjalögurinn flóa śt af vķnlagaržróm žķnum.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 3: 9.-10.

Son minn, lķtilsvirš eigi ögun Drottins og lįt žér eigi gremjast umvöndun hans, žvķ aš Drottinn agar žann, sem hann elskar, og lętur žann son kenna til, sem hann hefir mętur į.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 3:11.-12.

Sęll er sį mašur, sem öšlast hefir speki, sį mašur, sem hyggindi hlotnast. Žvķ aš betra er aš afla sér hennar en aš afla silfurs, og aršurinn af henni įgętari en gull." Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 3: 13.-14. 

„Hśn  „spekin“ er dżrmętari en perlur, og allir dżrgripir žķnir jafnast ekki į viš hana. Langir lķfdagar eru ķ hęgri hendi hennar, aušur og mannviršingar ķ vinstri hendi hennar.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 3: 15.-16.

„Vegir hennar „spekinnar“ eru yndislegir vegir og allar götur hennar velgengni.Hśn - spekin er lķfstré žeim, sem grķpa hana, og sęll er hver sį, er heldur fast ķ hana.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  3: 17.-18.

Son minn, dóttir mķn, varšveit žś visku og gętni, lįt žęr eigi vķkja frį augum žķnum, žį munu žęr verša lķf sįlu žinni og prżši fyrir hįls žinn. Žį muntu ganga óhultur veg žinn og eigi drepa viš fęti. Žegar žś leggst til hvķldar, žarft žś ekki aš hręšast, og hvķlist žś, mun svefninn verša vęr.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  3: 21.-24.

Synja eigi góšs žeim, er žarfnast žess, ef žaš er į žķnu valdi aš gjöra žaš.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 3:27.

Vitrir menn munu heišur hljóta en heimskingjar bera smįn śr bżtum.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 3: 35.

salomon 301107

„Hjarta žitt haldi fast oršum mķnum, varšveit žś bošorš mķn, og muntu lifa! Afla žér visku, afla žér hygginda! Gleym eigi og vķk eigi frį oršum munns mķns!“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 4: 4.-5.

„Hafna henni „spekinni“ eigi, žį mun hśn varšveita žig, elska hana, žį mun hśn vernda žig." Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  4: 6.

„Upphaf viskunnar er: afla žér visku, afla žér hygginda fyrir allar eigur žķnar! Haf hana ķ hįvegum, žį mun hśn hefja žig, hśn mun koma žér til vegs, ef žś umfašmar hana." Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  4: 7.- 8.

„Hśn „“viskan“ mun setja yndislegan sveig į höfuš žér, sęma žig prżšilegri kórónu."  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  4: 9.

Ég vķsa žér veg spekinnar, leiši žig į brautir rįšvendninnar.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  4:11.

Gata réttlįtra er eins og bjartur įrdagsljómi, sem veršur ę skęrari fram į hįdegi. Vegur ógušlegra er eins og nišamyrkur, žeir vita ekki, um hvaš žeir hrasa.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 4: 18.-19.

"Son minn, gef gaum aš ręšu minni, hneig eyra žitt aš oršum mķnum. Lįt žau eigi vķkja frį augum žķnum, varšveit žau innst ķ hjarta žķnu." Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 4: 20.-21.

Žvķ aš žau  „orš spekinnar“ eru lķf žeirra, er öšlast žau, og lękning fyrir allan lķkama žeirra.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  4:22.

Varšveit hjarta žitt framar öllu öšru, žvķ aš žar eru uppsprettur lķfsins.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  4: 23.

.Lęršu af maurunum Grin

Far žś til maursins, letingi! skoša hįttu hans og verš hygginn. Žótt hann hafi engan höfšingja, engan yfirbošara eša valdsherra, žį aflar hann sér samt vista į sumrin og dregur saman fęšu sķna um uppskerutķmann. Hversu lengi ętlar žś, letingi, aš hvķlast? hvenęr ętlar žś aš rķsa af svefni? Sofa ögn enn, blunda ögn enn, leggja saman hendurnar ögn enn til aš hvķlast! Žį kemur fįtęktin yfir žig eins og ręningi og skorturinn eins og vopnašur mašur." Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 6: 6.-11. 

Žvķ aš viska er betri en perlur, og engir dżrgripir jafnast į viš hana.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 8:11.

Įvöxtur minn – spekinnar, er betri en gull og gimsteinar og eftirtekjan eftir mig- visku, betri en śrvals silfur.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 8:19.

Ég geng į götu réttlętisins, į stigum réttarins mišjum, til žess aš gefa žeim sanna aušlegš, er elska mig, og fylla foršabśr žeirra.“  Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs 8: 20.-21.

„Og nś, žér yngismenn - yngismeyjar, hlżšiš mér, žvķ aš sęlir eru žeir, sem varšveita vegu mķna.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  8:32.

„Hlżšiš į aga, svo aš žér veršiš vitrir, og lįtiš hann eigi sem vind um eyrun žjóta.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  8:33.

„Sęll er sį mašur, sem hlżšir mér, sem vakir daglega viš dyr mķnar og geymir dyrastafa minna.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  8: 34.

Žvķ aš sį sem mig finnur, finnur lķfiš og hlżtur blessun af Drottni. En sį sem missir mķn, skašar sjįlfan sig. Allir žeir, sem hata mig, elska daušann.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  8: 35.-36.

 Žvķ aš fyrir mitt fulltingi-Gušs almįttugs, munu dagar žķnir verša margir og įr lķfs žķns aukast.“ Oršskvišir Salómons Davķšssonar Ķsraels konungs  9:11.

musteri 040708

Salómon konungur var sonur Davķšs Ķsaķsonar sem var konungur ķ Jerśsalem.

Salómon var konungur ķ 40 įr, 970-930 f. Krist.

Žessi frįsögn um Salómon er eftirtektarverš vegna žess aš Guš bauš Salómon aš bišja um hvaš sem hann vildi og Guš ętlaši aš veita honum žį bón. Salómon baš Guš. Salómon baš um visku og žekkingu. Hann hefši getaš bešiš um aušlegš, fé, sęmd eša um lķf žeirra sem hötušu hann. Guš veitti honum einnig aušlegš, fé og sęmd.  

„Salómon sonur Davķšs festist ķ konungdómi, og Drottinn, Guš hans, var meš honum og gjörši hann mjög vegsamlegan. Og Salómon lét boš fara um allan Ķsrael, til žśsundhöfšingjanna og hundrašshöfšingjanna, dómaranna og allra höfšingjanna ķ öllum Ķsrael, ętthöfšingjanna, og fór Salómon sķšan og allur söfnušurinn meš honum til fórnarhęšarinnar ķ Gķbeon, žvķ aš žar var samfundatjald Gušs, žaš er Móse, žjónn Drottins, hafši gjöra lįtiš į eyšimörkinni. Örk Gušs hafši Davķš žar į móti flutt frį Kirjat Jearķm, žangaš er Davķš hafši bśiš henni staš, žvķ aš hann hafši reist tjald fyrir hana ķ Jerśsalem. Eiraltariš, er Besaleel Śrķson, Hśrssonar, hafši gjört, var og žar, frammi fyrir bśstaš Drottins, og Salómon og söfnušurinn leitušu hans žar. Og Salómon fęrši Drottni fórnir žar į eiraltarinu, er heyrši til samfundatjaldinu, og fęrši hann honum žar žśsund brennifórnir. Žį nótt vitrašist Guš Salómon og sagši viš hann: "Biš žś žess, er žś vilt aš ég veiti žér." Og Salómon svaraši Guši: "Žś aušsżndir Davķš föšur mķnum mikla miskunn, og žś hefir gjört mig aš konungi eftir hann. Lįt žį, Drottinn Guš, fyrirheit žitt til Davķšs föšur mķns standa stöšugt. Žvķ aš žś hefir gjört mig aš konungi yfir lżš, sem er margur eins og duft jaršar. Gef mér žį visku og žekkingu, aš ég megi ganga śt og inn frammi fyrir lżš žessum. Žvķ aš hver getur annars stjórnaš žessum fjölmenna lżš žķnum?" Žį męlti Guš viš Salómon: "Sakir žess, aš žetta bjó žér ķ hjarta, og žś bašst eigi um aušlegš, fé og sęmd, eša um lķf žeirra, er hata žig, og bašst eigi heldur um langlķfi, heldur bašst žér visku og žekkingar, aš žś gętir stjórnaš lżš mķnum, er ég hefi gjört žig aš konungi yfir, žį er viska og žekking veitt žér, og aušlegš, fé og sęmd vil ég veita žér, meiri en haft hefir nokkur konungur į undan žér og meiri en nokkur mun hafa eftir žig." 2. Kron: 1: 1.-12.

Guš blessi ykkur.

Shalom/Rósa 

Nęsta sķša »

Innskrįning

Ath. Vinsamlegast kveikiš į Javascript til aš hefja innskrįningu.

Hafšu samband